Dnes o adventním čekání
Přemýšlím o tom, jaký bude Advent v příštím roce. V duchu vidím naše žáky zpívající koledy, vidím vánoční dílny a cítím, že se ve cvičné kuchyni něco dobrého peče. Předvánoční čas je jistě tak krásnou dobou, že je zcela na místě jí vychutnávat, jak to jen jde. Vzpomínal jsem během víkendové návštěvy Regensburgu o vzorcích své mámy tak pečlivě připravující byt a cukroví, že jí snad ani nevyšel čas pro ni samotnou. A to byla škoda tehdy a byla by i dnes. Zejména když v dnešní době neznáme fronty nejen na mandarinky nebo banány, naopak jsou nám věci nabízeny až domů s tím, že je stačí zaplatit někdy v budoucnu.
Musím spojit současnou adventní dobu s pedagogikou. V ní se totiž vytrácí jedna věc, totiž faktor schopnosti odložené satisfakce mnohokrát popsaný psychology a teoretiky učení jako základní a nezbytná schopnost. Jednoduše řečeno – něco si odřeknu dnes, abych si to užil zítra v dokonalejší podobě právě proto, že jsem se uměl na určitou věc nějakou dobu těšit. Profesor Pavel Kolář to vystihuje velice pochopitelně – ve výchově chybí kouzelné slůvko AŽ. Až se něco naučíš, až něco dokončíš, až něco opravíš, až si něco zasloužíš, až si na něco vyděláš… Všichni jsme od přírody nedočkaví, ale je právě známkou lidství a zralosti, když svojí nedočkavost umím ovládat. Neříkejte, že rozsvícené vánoční svíčky nejsou tou nejlepší satisfakcí za prosincové čekání.
Překvapil mě článek z minulého týdne, kdy rodiče mladších dětí jim koupili adventní kalendář a nebyli schopni sami překonat dětskou nedočkavost. Jako rodiče vlastně selhali a ještě to čtenářům předkládali jako svůj úspěch, že dětem dovolili první adventní den kalendář rozbalit celý najednou. Milující rodič, vychovatel, učitel totiž někdy něco dovolí a někdy také něco nedovolí, to je naprosto v pořádku. Právě adventní doba je tím pravým obdobím k přemýšlení, že schopnost si něco odříct, schopnost vytrvat i schopnost určitou dobu čekat není vůbec nic staromilského, ale jedna ze základních kompetencí nezbytných pro život, to píšu zcela bez přehánění.
Zpátky k tomu příštímu Adventu. Už nyní se těším na jeho společnou přípravu i prožívání žáky, jejich rodiči, učiteli i všemi ostatními, kteří budou tvořit lošbateskou komunitu.